„Je tolik věcí, které bych se chtěl naučit a tolik věcí bych chtěl ještě vytvořit, že na to jeden lidský život nemůže stačit.“
Dalibor Nesnídal
(*1954 v Karlových Varech)
Rytec skla, sochař, malíř, ilustrátor a muzikant.
V letech 1969 – 1973 absolvoval Školský ústav umělecké výroby v Praze, obor umělecké kovářství.
V roce 1981 začal pracovat se sklem jako rytec ve sklárně Moser. Téhož roku také vznikly jeho první vlastní skleněné objekty.
Od roku 1990 do roku 2009 spolupracoval se sklárnou Milan Mottl v Karlových Varech.
V současnosti žije a tvoří v malé vesničce Semtěš u Žlutic.
Obklopen přírodou využívá často ve svých dílech to, co v ní nachází - dřevo, klacky, kameny a kosti.
Maluje obrazy, ilustruje knihy a časopisy. V posledních letech se věnuje i umělecké knižní vazbě…
Samostatné výstavy:
1993 - Prachatice (Galerie Dolní brána)
1999 - Nürnberg (Prager Kunstsalon)
2000 - Tábor (Galerie 140)
2006 - Karlovy Vary (muzeum Zlatý klíč)
- Tachov (Městská galerie)
2007 - Františkovy Lázně (Městské muzeum)
2008 - Žlutice (Galerie)
- Mariánské Lázně (Městské divadlo)
- Karlovy Vary (Krajská knihovna)
2009 - Loket (Městská knihovna)
2010 - Chodov (Galerie u Vavřince)
- Karlovy Vary (Krajská knihovna)
- Rabí (podzemí kostela Nejsvětější trojice)
- Žlutice (Galerie)
2012 - Bochov (Galerie města)
- Klatovy (Galerie „A“) společně s Milanem Bauerem
2013 - Karlovy Vary (Galerie města)
- Ostrov nad Ohří (Městská knihovna)
- Žihobce (muzeum) společně s Milanem Bauerem
- Kadaň (Galerie U Adama)
2014 - Karlovy Vary (Atrium Green House)
- Praha (Viniční altán - Grébovka)
2015 - Loket (Městská knihovna a Galerie na hradbách)
- Žlutice (muzeum)
- Karlovy Vary (vstupní hala Karlovarské krajské nemocnice)
2016 - Plzeň (Pivovarské muzeum)
- Tachov (zámek)
2017 - Karlovy Vary (Krajská knihovna)
2018 - Ostrov (Městská knihovna)
2019 - Loket (Městská knihovna Loket)
2023 - Tachov (zámek)
- Šumperk (muzeum)
Ilustrace ke knihám:
2002 - „Tamtamy času“, Miroslav Zikmund, Jiří Hanzelka, Miloslav Stingl a Rudolf Švaříček
2003 - „Prsatý muž a zloděj příběhů“, Josef Formánek
2004 - „Létající jaguár“, Josef Formánek
2008 - „Mluviti pravdu“, Josef Formánek
2011 - „Příběhy šumavských sklářů“, Jitka Lněničková
2012 - „Staré pověsti české“
2013 - "Syn větru a Prsatý muž", Josef Formánek
2014 - "Úsměvy smutných mužů", Josef Formánek
2015 - "Vše je k něčemu a jiné povídky", Jindřiška Gallová
2016 - "O princi, který se vrtal v nose", Tereza Igazová
- "Dvě slova jako klíč", Josef Formánek
2017 - "Pověsti z Policka"
2020 - "Sen dokořán a jiné povídky", Jindřiška Gallová
- "Kniha o tichu", Josef Formánek
- "Janův breviář", Radek Hanuš
Autorské knihy:
2010 - "Čtyři mistři"
2015 - "Pověsti z kraje pod Vladařem"
2017 - "Vola bys přes všechen svět vodil..."
2018 - "Jak se dělá kancionál"
2019 - "Pašeráci"